V roce 1910 kopal gbelský občan Jan Medlen na svém pozemku odvodňovací strouhu. Při tom narazil na hořlavé plyny a vystavěl si primitivní rezervoár a cihlové vedení až k svému domku, v němž plynem nejen topil, ale také prý žhavil a kul kov, a kde jej dále vedl krbem s komínem, takže plyn celkem pravidelně z jeho chýše odcházel. Jednoho dne v roce 1914 se jím ale přesto naplnila tolik, že plyn se vzduchem vytvořil třaskavou směs a došlo k výbuchu, který rozmetal dřevo a cihly Medlenova domku do vzdálenosti 20 m a ohrozil blízkou železniční trať. Následně byl ve Gbelech 28. října téhož roku zahájen vrtný průzkum pod vedením závodního A. Thona moderní vrtní soupravou Trauzl-Rapid. Původně se tu očekával jen samotný zemní plyn. Na první stopy plynu se narazilo již v hloubce 114 m a v hloubce 163,8 metru byla překvapivě navrtána také první zdejší ropa.